Doktorka.cz

NESPAVOST

Stav nedostatečného množství a kvality spánku, který trvá dlouhé časové období.

Výskyt v populaci není přesně známý. Více než 90% lidí starších 60 let udává potíže se spaním. Častěji se vyskytuje u žen než u mužů.

Klinický obraz: Nespavci si nejčastěji stěžují na zhoršené usínání, dále pak na to, že se spánek obtížně udržuje a že se brzy ráno probouzejí. Pokud se nespavost opakuje, vede ke strachu z bezesných nocí. Pacienti chodí často spát nervózní, rozčilení, snaží se uklidnit léky nebo alkoholem. Ráno se pak cítí tělesně i duševně unavení a během dne se příliš zabývají nespavostí a jejími možnými důsledky. Nespavost se vyskytuje přechodně nebo krátkodobě ve stresových situacích. Pokud se nespavost vyskytuje alespoň 3x týdně a trvá dle než 1 měsíc a narušuje výkon sociální, pracovních nebo jiných funkcí, je považována za závažnou.

Nespavost je průvodním příznakem řady duševních poruch (deprese, úzkostné poruchy, schizofrenie), vyskytuje se také u tělesných onemocnění, která jsou provázena bolestí, svěděním atd.

Léčba: Dle stanovené příčiny nespavosti. Základní intervence: odstranit látky zhoršujících spánek (alkohol, kofein), dodržovat pravidelnou dobu spánku a pravidelný čas ulehnutí ke spánku, nízkou teplotu v místnosti, používat lůžko pouze pro spánek a sex. Farmaka: hypnotika.

NÁMĚSÍČNICTVÍ (somnambulismus)

Stav narušeného vědomí, kdy se kombinují prvky spánku a bdělosti.

Asi 10-30% dětí a 1-7% dospělých zažije alespoň jednu epizodu "chození ve spánku".

Klinický obraz: Během epizody náměsíčnictví jedinec vstane z postele a bezcílně se prochází několik minut až půl hodiny, obvykle opustí svou ložnici a může vyjít i z domu. Má bezvýrazný, strnulý obličej a nereaguje na snahu okolí o komunikaci. Na epizodu si postižený ráno nepamatuje. Stav se obvykle objevuje v první třetině noci.

Prognóza: náměsíčnictví se může vyskytovat u dětí od doby, kdy začnou chodit. Nejčastější výskyt je zaznamenáván kolem 12. roku věku, v typických případech mizí před 15. rokem života. Pokud se epizody vyskytnou poprvé v dospělosti, je potřeba myslet na možnost užívání drog nebo na neurologickou poruchu.

Léčba: Preventivně odstranit ostré předměty z okolí postiženého.
Opakované krátké denní spánky snižují výskyt nejhlubších spánkových stádií, kdy se náměsíčnictví vyskytuje.

NOČNÍ DĚSY

Noční epizody extrémního děsu a paniky spojené s intenzivním křikem a neklidem.

Výskyt ojedinělých epizod nočního děsu se předpokládá u 1-6% dětí a méně než 1% dospělých.

Klinický obraz: Postižený se posadí nebo vstane s intenzivním křikem. Často se rozběhne ke dveřím, aby uniknul, ale zřídka opustí pokoj. Po probuzení je chvíli zmatený a na epizodu si nepamatuje. Epizoda se většinou vyskytuje v první třetině noci a netrvá déle než 10 minut.

Prognóza: Porucha začíná obvykle u dětí věku 4 -12 let a spontánně mizí v dospělosti. Pokud se porucha vyskytne poprvé v dospělém věku, bývá to mezi 20. a 30. rokem věku a má chronický průběh.

Sen naplněný úzkostí nebo strachem s velmi podrobnou vzpomínkou na obsah snu.

Vyskytuje se u 10-50% dětí ve věku 3-5 let. Příležitostně se vyskytuje i u dospělých, častěji u žen než u mužů.

Klinický obraz: Sen je obvykle živý, týká se ohrožení života, bezpečnosti a sebehodnocení. Témata snů jsou často stejná nebo podobná a opakují se. Po probuzení se jedinec rychle orientuje a je schopen vyprávět podrobně svůj sen. Noční můry se objevují spíše ve druhé polovině noci.

Prognóza: U dětí se nejedná o poruchu, ale o jev, který je spojen s určitou fází emočního vývoje. Výskyt nočních můr u dospělých může provázet užívání některých léků (reserpin) nebo jejich náhlé vysazení (benzodiazepiny).

Léčba: Relaxace.
Léky, které potlačují REM - fázi spánku (jedná se o fázi spánku, pro kterou jsou charakteristické rychlé oční pohyby) - antidepresiva, anxiolytika.