Doktorka.cz

Legenda o Janě z Arku, Panně orleánské, je dostatečně známá. Prostá vesnická dívka, která se na popud "hlasů" postavila do čela francouzských vojsk v boji proti Angličanům. Pojďme se blíže zabývat těmito hlasy svatých - Michala, Markéty a Kateřiny, které jí přikazovaly: "Je třeba vyhnat Angličany z Francie!"

Lze vyloučit, že by si Jana z Arku hlasy vymyslela. Byla to upřímná venkovská dívka, prodchnutá středověkou žbožností, až mysticismem. Není pochyb o tom, že měla přeludy. Nyní se pokusíme o jejich bližší analýzu.

Historikové i lékaři mají pro přeludy Panny orleánské nejčastěji vysvětlení, že se jednalo o schizofrenii. Schizofrenie patří k nejtěžším psychiatrickým poruchám. Halucinace jsou jedním z hlavních příznaků. Janě z Arku bylo v době, kdy začala slyšet "hlasy", 15 -17 let. Nebyl však u ní zaznamenán rozpad osobnosti, tak častý u schizofrenie mladistvých, tzv. hebefrenie. Neexistuje doklad pro její schizofrenní chování. Kromě toho u schizofreniků se často vyskytují i jiné typy halucinací, které bývají provázeny bludy. To u Jany z Arku také nebylo.

Existuje i lehčí psychiatrické onemocnění - psychogenní akustická halucinace. Jedná se většinou o nepříjemné hlasy u osob po velkém duševním nebo fyzickém vyčerpání, při dlouhodobé izolaci. Zdá se, že o psychogenní akustickou halucinaci u Jany z Arku také nešlo.

Dále je potřeba zvažovat parciální epileptické záchvaty, které vycházejí ze sluchové oblasti spánkových laloků. Tyto záchvaty často začínají aurou - předzvěstí záchvatu. Aura může být zraková, čichová i jiná, ovšem pokud se epileptické ložisko nachází ve spánkových lalocích, bývá výhradně sluchová. Zvuk, který pacient slyší, je obvykle stereotypní nebo mívá jen několik variant, což přesně odpovídá obrazu hlasů u Jany z Arku. Aura se objevuje na začátku epileptického záchvatu. Poté se dostavuje ztráta vědomí, křeče, bezděčné a někdy i agresivní chování. V lehčích případech se může epileptický záchvat omezit na samotnou auru. Tak tomu mohlo být i u Jany z Arku.

U Jany z Arku se tedy nejspíše jednalo o lehkou temporální ložiskovou epilepsii, která se projevovala pouze aurami - hlasy a přeludy Panny orleánské. Pokud je tomu skutečně tak, setkáváme se s jednou z mnoha nevypočitatelných podivností historie: Jeden epileptik - Karel VI. Šílený - přivedl Francii téměř na pokraj záhuby a druhý - Jeanne d´ Arc - ji před touto záhubou zachránil.

Zdroj: Ivan Lesný - Druhá zpráva o nemocech mocných